Kapitola 21 Zrození nového začátku

Těžké dětství může mít hezčí pokračování

Každé zrození bývá bolestné. Nádech, výdech, jako když Fénix povstává z popela, i já jsem musela čelit překážkám, které mě nakonec udělaly silnou a nezlomnou. Ne každý příběh může skončit špatně. Na každého se může usmát štěstí, ale ne každý je na to v tu danou chvíli, kdy to vyžaduje, připravený. Někdy je dobré zahodit takovou tu touhu mít věci, na které není ještě ten správný okamžik. Čím více budeš tlačit, tím více ten cíl bude vzdálenější. 

Nech tomu ten čas a prostor. Buď trpělivý a nech to na nějakou dobu plavat. Čas je svůj pán a jen on ví, kdy ta daná věc má přijít do tvého života. Tohle jsem se naučila v jedné nemocnici a vyplatilo se. Jsou věci, které prostě neuspíšíme. Člověk by chtěl všechno hned, ale pak se diví, že to moc uspěchal a úplně se to nepovedlo. Jak se říká, trpělivost růže přináší. 

Když budeš trpělivý/á, tak se věci dají do pohybu. Není to tak, že ti štěstí jen tak padne do klína, ale musíš mu jít naproti. Jít štěstí naproti pro mě znamená, začít měnit své postoje, chování a jednání. Je to něco, na čem se musí pracovat. Dokud jsem měla myšlení, jaké jsem měla, tak se nic nezměnilo. 

Až jsem začala pozitivněji myslet, nebýt uplakaná a mrzutá, tak teprve se začal můj život měnit. Už jen to, že si řekneš na začátku nemoci, že nechceš být taková ta holka, která nemá osud ve svých rukou. Stačí vyslovit to, že chci být zdravá a cílevědomá. Postačí se toho držet a dělat malé krůčky kupředu.